Vermikulit (Webb, 1814), chemický vzorec (Mg,Fe,Al)3(Al,Si)4O10(OH)2·4(H2O), je jednoklonný minerál.
Svou strukturou i vzhledem je podobný chloridům, či slídám. Stejně jako ony tvoří tabulkovité, dokonale štěpné krystaly a lupenité agregáty. Na rozdíl od ostatních křemičitanů má však tu vlastnost, že se jeho krystaly při zahřívání roztahují a tvoří lehké, pórovité útvary červovitého typu. (Odtud pochází název, z latinského vermiculus – červíček.)
Původ:
- sekundární – produkt hydratace nebo zvětrávání biotitu nebo flogopitu, často se nachází vázaný s azbestem
- magmatický – na kontaktu mezi felsickými a mafickými nebo ultramafickými horninami, jako jsou pyroxenity a dunity.
Vlastnosti:
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5, hustota 2,3 – 2,7 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, lom nepravidelný.
- Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, zelenohnědá. Lesk perleťový až mastný, průhlednost: průsvitný, vryp nazelenalý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 8,68 %, Fe 9,97 %, Al 23,01 %, Si 5,57 %, O 50,77 %, H 2,0 %. Při zahřátí zvětšuje objem, před dmuchavkou se červíkovitě kroutí.
Využití:
Expandovaný vermikulit je užíván jako upravovač půdy, sypaná izolace a balicí materiál, plnivo omítek a betonů. V zahradnictví je používán jako nosič chemikálií a stejně jako PERLIT je vhodný pro pěstování hydroponických rostlin. Expandovaný vermikulit lze použít také pro inkubaci vajec plazů.
Vermikulit se také používá (v podobě obkladu či nátěru) jako materiál pro tepelnou či protipožární izolaci.
Vermikulit je přídavek do substrátu, který absorbuje živiny, zabraňuje jejich vymývání a pomáhá následnému uvolňování do rostlin. Vermikulit je plnohodnotná náhrada perlitu, písku a rašeliny současně, zlepšuje provzdušňování, drenáž a zadržování vlhkosti ve všech substrátech a napomáhá zdravému růstu kořenů.
